Červen 2008

Jeff Corwin

27. června 2008 v 11:35 | Radka |  Lidé, kteří pomáhají zvířatům
Jeff Corwin
Jeff se narodil 11.6.1967 v Kanadě (Massachusetts). Vystudoval Bridgewaterskou státní univerzitu, postupně biologii a anthropologii, a také studoval netopýry. Napsal knihu s názvem - Mystery of the Rainforest Chocolate Trees. Jeho seriál- Divočinou s Jeffem Corwinem měl premieru 3 prosince 2000 dílem - A Wild Man in Borneo a od té doby je seriál velmi oblíbený. Seriál Divočinou s Jeffem Corwinem běžel i na nově. Jeff má jednu sestru. Je to levák, má vytetovaného korálového hada na levé paži. Není to vegetarian. Jí, ale pouze červené maso. Hrál v naučném filmu s názvem -Jaguar Trax a zahrál si i v Kriminálce MIAMI, když pomáhal chytat krokodýla. Měl fenka (fenek - psovitá šelma) jmémen CUP (šálek).

David Attenborough

23. června 2008 v 19:03 | Radka |  Lidé, kteří pomáhají zvířatům
David Attenborough se narodil 8.5.1926 v Londýně. Jeho mladší bratr, Richard Attenborough, je v Británii slavným hercem. Davida od malinka fascinovaly zvířata a proto se rozhodl studovat Přírodní vědy na univerzitě v Cambridge. Později se rozhodl zmapovat poslední oázy divočiny, jejichž zachování má pro budoucnost planety obrovský význam. Jeho dokumentární cyklus se stal druhým nejsledovanějším pořadem televize BBC. I v České republice se těší velikému úspěchu.

Steve Irwin - lovec krokodýlů

19. června 2008 v 15:32 | Radka |  Lidé, kteří pomáhají zvířatům
Steve Irwin
Narozen: 22.2. 1962
Zemřel: 04.09.2006

Červená kniha ohrožených druhů

14. června 2008 v 15:24 | Radka |  O zvířatech
Červená kniha ohrožených druhů obsahuje seznam vytvořený Mezinárodní unií ochrany přírody, vědeckou organizací sdružující tisíce odborníků z celého světa, která sleduje vývoj současné situace rostlinných a živočišných druhů. První verze této knihy byla publikována v roce 1995 a obsahuje záznamy o více než 12 tisících druhů.
Všechny červené knihy, v současnosti jich je možná 5 nebo jsou "jen" 4, vychází z tzv. červených seznamů, pomocí nichž jsou podobně jako záchranné chovy ze záchranných programů vypracovány a sepsány. Rozdíl mezi záchranným chovem a Červenou knihou je však velmi značný a ne pouze v odlišnosti názvu. Oba se však podílejí na ochraně ohrožených druhů.
Červená kniha ohrožených druhů přináší seznamy ohrožených druhů zvířat a rostlin. Již po čtyři desetiletí mapuje stav ochrany (conservation status) jednotlivých druhů a poddruhů v celosvětovém měřítku za účelem zdůraznění těch skupin druhů, jež jsou ohroženy vyhubením. Červená kniha také přináší bližší informace a známé skutečnosti o příslušných taxonech (skupinách druhů). Červená kniha stanovuje stupně ohrožení na:
EWextinct in the wildvyhubený v přírodě
CRcriticaly endangeredkriticky ohrožený
ENendangeredohrožený
VUvulnerablezranitelný
LR/cdlower risk/ conservation dependentblízko ohr./sledovaný ochr. organizacemi
LR/ntlower risk/near threatenedblízko ohrožení
DDdata deficientdruh, o kterém je málo informací

Ohrožená zvířata - Nosorožec tuponosý

10. června 2008 v 13:39 | Kristýna |  O zvířatech
Známe ho také jako nosorožce bílého, nebo nosorožce bělorohého, toporohého, širokohubého.
Je to africký zástupce z čeledi nosorožcovitých. Je to nejrozšířenější druh nosorožců, avšak jeho severní forma je kriticky ohrožena. Tento druh nosorožce je hned po slonu druhým největším suchozemským savcem. Na délku má 3,7 - 4 m (ocásek až 70 cm) a vážit může až 2,3 tuny. Pro nosorožce tuponosého je rozlišovacím znakem typická široká tlama s rovným horním pyskem.
Vyhledává rovinatou travnatou krajinu s dostatkem vody. Při přesunech k napajedlům se pohybuje po stálých vyšlapaných cestách. Za velkých veder odpočívá ve stínu a pohybuje se více v noci.

Něco o záchraně ohrožených druhů zvířat...

10. června 2008 v 13:30 | Kristýna |  O zvířatech
Jak člověk ohrožuje živočichy a rostliny?
Jednou z hlavních příčin vymírání druhů je využívání přírodních zdrojů člověkem. Patří sem lov, obchod, potravinářský průmysl, ochrana obdělávané půdy, nepřiměřená těžba dřeva apod. Člověk zabírá stále větší polochu na úkor jiných organismů, čímž působí jejich zánik. Průmyslový rozvoj, ale také třeba chov zvířat vážně znečišťují vzduch, vody i půdu, což má za následek zhoršování životního prostředí, které se netýká jen lidí, ale i živočichů a rostlin. Vnášení cizích druhů do přirozeného prostředí jiných má za následek narušení rovnováhy v místních podmínkách, zvláště na ostrovech, kde může způsobit vyhubení řady "domácích" druhů. Také za klimatické oteplování je z velké části zodpovědný člověk - zvláště spalováním fosilních paliv, jako jsou uhlí nebo ropa, při kterém dochází k velkému uvolňování oxidu uhličitého... A takto bychom mohli pokračovat dál a dál.

Celebrity pomáhající zvířátkům

10. června 2008 v 13:21 | Kristýna |  Pro vás (informace, jak pomáhat...)
Není jich sice moc, ale už aspoň snahu by měl každý ocenit! V bulvárních časopisech se pořád píše jen o jejich pýše, o jejich skandálech, ale nikdy se tam nedozvíte nic o tom, co udělali pro tuto planetu dobrého!
Hayden Panettiere (Hrdinové) se už dlouhodobě zajímá o ochranu velryb. Dokonce navštívila americký kongres, aby přesvědčila politiky, aby zakázali lov velryb.

(Asi) Vyhynulé zvíře - vakovlk psohlavý

9. června 2008 v 20:20 | Radka |  O zvířatech
Vakovlk Psohlavý neboli tasmánský tygr, vlkovec psohlavý, vlkoun zebří, vlkoun vačnatý
Hodně lidí si myslí že je to šelma, ale není to pravda. Vakovlk je vačnatec, který svýma nohama, zuby, kůží, kňučením i vrčením připomíná psa. Má však silný ocas-jako klokan. Dokáže zabít stejně velké zvíře jako je třeba ovce. Přestože je tento vačnatec s největší pravděpodobností již zcela vyhuben doufají dosud někteří vědci, že by mohl být znovu objeven v hlubokých pralesích Tasmánie. Kolonisté, kteří zavedli v 19 století na Tasmánii chov ovcí, viděli ve vakovlkovi asi pro jeho vnější podobnost s vlkem nepřítele svých stát a začali ubohé zvíře pronásledovat. V letech 1888 až 1914 jich bylo zabito nejméně 2 268, a choroba, zavlečená sem v roce 1910 ovčáckými psy, zahubila většinu zbylých vakovlků. A tak poslední z těchto vačnatců byl ve volné přírodě polapen v roce 1933 a o tři roky v zoologické zahradě v Hobartu umírá na úžeh. V roce 1985 se objevili zprávy, že vakovlk byl spatřen ve státě Západní Austrálie - zde by však podle našich dosavadních znalostí vymřel již před tisíci lety. V současné době se vynořili svědkové, kteří údajně spatřili vakovlky na Tasmánii - důkazy však stále chybějí.