Září 2008

Dvě opilé nezletilé dívky ukopaly ježka

30. září 2008 v 19:31 | Radka |  Týrání zvířat
Nezletilí a opilí ukopaly jěžka
Partička opilých nezletilých školáků před základní školou Bratranců Veverkových brutálním způsobem a bez lítosti ukopala ježka.
"Jedna z dívek zvíře nakopla tak prudce, že odletělo až ke školní bráně, načež do něj začala kopat i její kamarádka," popsal situaci Pavel Čejka, tiskový mluvčí pardubické městské policie.
"Strážníci sice okamžitě na místo vyrazili, zachránit ježka ale už nestihli, zvíře zraněním podlehlo. Obě dívky byly navíc pod vlivem alkoholu, a proto jsme je předali státní policii, která zahájila vyšetřování pro podezření z trestného činu týrání zvířat," uvedl Pavel Čejka.
Dvě mladé trýznitelky ve věku 16 a 17 let bohužel trochu chrání nízký věk, ačkoliv trestní zákon počítá až s dvouletým pobytem za mřížemi.

Brutální byznys se žraločími ploutvemi

26. září 2008 v 15:48 | Radka |  Týrání zvířat
Nechutný byznys se žraloky
Lidské bytosti jsou přeborníky v ospravedlňování. Každým rokem zabijí lidé vice než 100 milionů žraloků, přesto je líčí jako zákeřné a krvežíznivé zabijáky.
Ročně je však žraloky zabito po celém světě zhruba dvanáct lidí. Statisticky je mnohem nebezpečnější hrát golf, než plavat v oceánu se žraloky. Mnoho golfařů je ročně udeřeno a zabito bleskem, toto číslo se nedá zdaleka porovnávat s celkovým počtem střetů se žraloky.
Zabíjíme žraloky pro jejich zuby a čelisti, také pro jejich kůži, z které vyrábíme boty a pásky. Masakrujeme je pro olej z jejich jater a pro jejich chrupavky, užívané k pseudoléčbám rakoviny. Části těl žraloků používáme v kosmetice, v tzv. omlazujících přípravcích a v medicíně.
Zabíjíme žraloky proto, že se jich bojíme, a přitom by se měli oni bát nás; proto, abychom je mohli jíst, také proto, abychom někteří z nás mohli připravit drahou a nevýrazně chutnající polévku k obdivu našich známých a rodin.
Právě masové lovy žraloků (do sítí či tzv. long-line metodou, kdy jsou do moře vhozena dlouhá lana s tisíci háčky s návnadou) a jejich vybíjení za účelem získání jejich ploutví je příčinou celosvětového mizení žraločích populací. Těžko představitelným tempem.
Žraločí ploutve mají vysokou obchodní cenu. Po chycení a vytažení žraloků uřežou rybáři ploutve, nedbajíc zda je žralok živý či mrtvý. Jejich těla, většina z nich stále žijící, jsou hozena zpátky do moře. Osudem zmrzačených tvorů je vykrvácet či být zabit jinými žraloky či rybami.
Žraloci v ohrožení
Každým rokem je zpracováno na 8 tisíc tun žraločích ploutví. Ploutve představují pouhá 4 procenta váhy těla. To znamená, že je do moře odhozeno na 200 tisíc tun žraločích těl.
Již 18 druhů žraloků bylo IUCN (International Union for the Conservation of Nature) označeno za ohrožené.
Polévka ze žraločích ploutví - za jakou cenu?
Tato polévka nemá žádnou chuť a rozhodně nemá nutriční hodnotu. Je servírována pouze pro pocit prestiže, její ceny se pohybují od 50$ do 400$ (zhruba 850 až 6 800 Kč) za talíř.
Poptávka po polévce ze žraločích ploutví začala vznikat v roce 1985 a kryje se s rapidním růstem čínské ekonomiky. Poptávka po žraločích ploutvích v Číně je závratná. Výsledkem toho jsou žraloci z oceánů doslova vymíláni. Pytláci kvůli jejich lovu vstupují do národních mořských parků, př. Galapág v Ekvádoru či Cocos Island v Kostarice.
Zapomeňme na fiktivní strach z žraloků vyvolaný absurdním filmem Stevena Spielberga Čelisti. Oceány nejsou nebezpečné pro nás, jsou nebezpečné pro žraloky.
O to hrůznější je skutečnost tím, že je "jen" nezabíjíme - uřezáváme jejich údy a pak vrháme jejich zmrzačená těla zpět do vody, a ponecháváme je napospas agonizující a bolestivé smrti.
Sea Shepherd v Singapuru informuje veřejnost o devastujících dopadech, které má asijská kultura využívání produktů ze žraločích těl na jejich mořskou populaci. Grant Pereira, zástupce Sea Shepherd v Singapuru vytvořil a distribuuje zde sérii pohlednic s motivem svatebčanů potřísněných krví zabitých žraloků.
Proč bychom měli svou pozornost věnovat žralokům?
Měli bychom se zajímat proto, že žraloci jsou důležitými obyvateli oceánských ekosystémů. Jsou predátory i mrchožrouty zároveň, a tyto jejich úlohy přispívají k odstraňování chorob a tzv. geneticky slabých zvířat a pomáhají stabilizovat rybí populace.
Nikdo z nás nemáme zatím dostatek znalostí o mořské ekologii, abychom mohli říct, jaké budou důsledky tohoto neuvěřitelného masakru. Rozhodně nás však budou mrzet.
Život v oceánech byl vážně a leckde již nevratně poničen. Vzhledem ke snížení žraločích populací o sedmdesát až devadesát pět procent v závislosti na druhu, jsou a budou důsledky těchto masakrů obzvlášť závažné.
Například, vymizí-li žraločí populace, zvýší se populace chobotnic, což zapříčiní vysokou predaci humrů, jež jsou chobotnicím potravou. Právě tento proces byl důvodem kolapsu lovu raků v Tasmánii.
Jedna z věcí, na kterou zapomínáme, je, že žraloci se velmi liší od ryb. Nekladou tisíce či miliony vajec. Mnoho druhů žraloků dosahuje dospělosti v patnácti letech věku a pak rodí pouze jedno žraločí mládě ročně. Tak křehká a pomalá reprodukce znamená, že již nyní, za současné situace, hrozí, že se jejich populace z námi způsobených masakrů již nevzpamatuje.
Žraloci potřebují naši ochranu
Sea Shepherd Conservation Society stojí za tím, že by neměli být zabíjeni žádní žraloci a jejich populace by měla být chráněna zákonem po celém světě. Sea Shepherd již dlouho bojuje proti praktikám long-line a pravidelně zabavuje nelegální lovná lana a sítě.
Ochrana žraloků je mnohem těžší než ochrana delfínů a tuleňů. Z pohledu veřejnosti jsou tuleni roztomilí a delfíni mají ten úžasný úsměv. Žraloci naproti tomu rádi ukazují své zuby a vypadají proto hrozivě.
Milovníci delfínů by měli vědět, že rybáři delfíny zabíjejí a rozřezávají jejich těla do návnad pro žraloky. Musíme uznat hodnotu a vzájemnou závislost všech živočišných druhů v oceánech a to, že žraloci jsou důležitou součástí diverzity mořských ekosystémů.
Musíme se postavit proti kulturním zvykům konzumace žraločích ploutví, musíme také bránit spotřebě žraločích těl pro kosmetiku a laciné šperky. Ze všeho nejvíc však musíme informovat veřejnost o tom, že žraloci nejsou zákeřní, chladnokrevní tvorové, v což stále velká část lidí věří.
Nepotřebujeme nahlížet do tmavých hlubin moří, chceme-li vidět monstrózní stvoření, která zohavují a zabíjejí po milionech - stačí, když se podíváme do zrcadla.

Vyvražďování goril

26. září 2008 v 14:12 | Kikushka |  Týrání zvířat
Gorily na zemi pomalu vymírají. To je způsobeno nejen kácením deštných pralesů, ale také každoročně rostoucím vyvražďováním nebohých a bezbraných goril. Jejich maso je pak podáváno jako DELIKATESA pro mlsné jazýčky zbohatlíků. Tohle přece nemůžeme dál tolerovat!
Právě kvůli těmto nenasytným labužníkům musí ročně zemřít okolo 20 000 goril, aby byly upokojeny jejich chutě. Organizace na ochranu zvířat LAGA, se pokouší toto násilí zastavit a pomoci osiřelým zvířátkům. Jenže to bohužel není tak jednoduché, protože i když by malá gorilí mláďata byla ušetřena (díky tomu, že na sobě nemají dostatek masa), čeká je ještě děsivější osud- končí jako exotická hračka v rukách milionářů!!! Skončí v těsných malých klecích a často umírají steskem po domově a strachem už po několika týdnech. Pokud toto krvavé běsnění nepřestane, vyhyne tento zvířecí druh velmi brzy. Kvůli nám lidem a našim choutkám!
To, že opičí maso (zejména to gorilí) je v Africe považováno za delikatesu, není nic nového. Už před staletími lovili domorodci goril a šimpanze, aby z jejich masa připravovali sváteční pokrmy, nebo je obětovali svým bohům. Bohužel, se stal z tohoto zvyku brutální trend a lovci řádí jako pominutí. Stále více lidí nachází v tomto mase zalíbení, a proto se objevuje stále víc po zuby ozbrojených pytláků, kteří vyráží na krvavý lov, aby obstarali přísun masa pro ty z nás, kteří netuší co tím způsobují!!!!
Více můžete najít na www.prowildlife.de nebo www.rozhlas.cz/odhaleni/gorily/ !

Podivuhodní savci

20. září 2008 v 16:31 | Radka |  O zvířatech
V Austrálii žije ptakopysk podivný a ježura - jediní dva savci,kteří kladou vejce.
Ptakopysk je zvláštní ještě jinak. Má čelisti podobné kachnímu zobáku a na nohou plovací blány, které mu ve vodě velice pomáhají. Ptakopyskové kladou vejce do nor vyhloubených v březích. Mláďata olizují mléko,které vytéká mezi srstí na matčině břiše.

Ohrožená zvířata - Lemur Kata

19. září 2008 v 16:52 | Radka |  O zvířatech
Lemuři Kata - zvlášní znamení Madagaskaru