Prosinec 2008

Záhadní i neznámí tvorové na Borneu

10. prosince 2008 v 19:08 | Kikushka |  Co je nového
O deštných lesích se říká, že se v nich ještě dnes mohou vyskytovat neznámá zvířata. Dokonce i dosud neobjevené druhy velkých savců. O některých tajemných tvorech existují dokonce více či méně doložená svědectví. Podobná bájná zvířata se možná vyskytují i v Indonésii. Informace o všech zoologických záhadách shromažďují nadšenci, kteří si říkají kryptozoologové.
V naší lokalitě jsme měli také jednoho bájného tvora (protože na Kalimantanu je údajně kromě zvířat, která hledají výzkumníci, celá řada bájných tvorů, o jejichž existenci jsou přesvědčeni nejenom místní obyvatelé, ale i celá řada odborníků). Měli jsme tedy jeden takový případ, kterému se někdy říká orang pendek, čili vlastně trpasličí člověk. Existují o něm zprávy z různých koutů Indonésie a právě v Sungai Wainu, v rezervaci tropického pralesa, kde jsem asi rok pobýval, máme informace o tom, že na hranici chráněného území se nacházejí stopy těchto "divokých dětí", jak jim místní vesničané říkají. Oni se jich dost bojí a když stopy potkají, někteří vyděšeně utíkají pryč. My jsme oblast rezervace jednu dobu poměrně intenzivně zkoumali, ne proto, že bychom tam hledali orang pendeky, ale proto, že je tam naprojektována dálnice, která má vést těsně kolem rezervace. My jsme se snažili sledováním stop zvířat najít biokorodory, které by byly stavbou dálnice ohroženy. Zaměřovali jsme se právě na to, že jsme hledali stopy zvířat, které vedou podél rezervace. A přitom jsme opravdu našli i stopy, o kterých vesničané říkají, že patří divokým dětem. Ukázal jsem jim fotografie, lesníci potvrdili, že to jsou stopy, před kterými vesničané ve strachu utíkají - ale byly to stopy hulmanů, tedy opic, které jsou za normálních podmínek stromové a neslézají na zem a běžně není možné jejich stopy rozpoznat. Ty stopy vypadají opravdu zvláštně. Stromové opice mají totiž dlouhé prsty a při slezení na zem je skládají. Takže se otiskne pouze poslední článek prstů a vypadá to, jako kdyby na té ruce a noze byly 4 maličké prstíky (palec se neotiskne). Opravdu to se zdá, jako by to byly stopy čtyřprstých dětí. No a na hranici je protipožární zábrana, tedy dva až čtyři metry vymýcené země, a opice tu nemohou přeskakovat ze stromu na strom. Donutí je to slézt na zem a tak vznikají ty zvláštní stopy, které se nikde jinde neobjevují. A když je potom patrolující lesníci najdou, je z toho další pověst o orang pendekovi v Indonésii.
Myslíte, že se dají ještě objevit nějaké neznámé pralesní druhy? Předpokládal bych, že třeba drobní hlodavci určitě, ale je to možné i u větších zvířat? Drobnější zvířata se samozřejmě stále objevují, konec konců podařilo se nám několik takových druhů popsat. Letos se za námi byli podívat entomologové Aleš Dolný s Danem Bártou, který je spíše známý jako zpěvák. Našli jeden druh vážky, jenž by skutečně mohl být novým druhem. Dále mám popsaný jeden pravděpodobně dosud neznámý druh zázvoru atd. Co asi vyvolalo největší mediální pozornost z těch nových objevů, to byl objev v lokalitě o pár set kilometrů dál na sever. Mělo se jednat o nový druh šelmy nebo lemura, který byl zachycen kamerovou pastí v oblasti národního parku Kajan Mentarang. Objevitel pracoval pro WWF, to je organizace, která klade důraz na mediální kampaň, a díky tomu zaznamenal objev velkou publicitu. V tomto případě si ovšem trochu zahrávali, protože spustili kampaň dříve, než pořádně zjistili, co na kameru vlastně zaznamenali. Když se fotografie pořádně prostudovaly, a to i statistickými metodami (vzali se všechny možné míry, které se z té nejasné fotky dají zachytit, pracovalo se mnoha rozměrnou analýzou aj.), došlo se nakonec k závěru, že to není žádný nový druh šelmy ani lemura, ale poletucha, tedy druh stromové plachtící veverky, která za některých okolností slezá i na zem. Ve chvíli, kdy se pohybuje po zemi, složí tu plachtící membránu na záda a ta není pořádně vidět - a pro člověka, který nečeká poletuchu na zemi, může být reakce stejná jako se stopami stromového hulmana. Zkrátka je ohromen, že se jedná o něco zvláštního. Šlo tedy s největší pravděpodobností o omyl.

ZDROJ:www.rozhlas.cz

Ohrožená zvířata - Běluha mořská

6. prosince 2008 v 9:53 | Radushka |  O zvířatech





Běluha mořská




Latinsky:
Delphinapterus leucas
Anglicky:
Beluga Whale


Délka:
4 - 5 metrů v extrémních případech i 6 m.
Výskyt:
Pobřežní vody arktických oceánů. Vyskytují se v okolí plovoucích ker. Shromažďují se a pronikaní hluboko do řek ústících do Severního ledového oceánu.
Potrava:
Sépie a sledi, dobře vyvinutý sonar umožňuje cítit potravu i na velkou vzdálenost.
Hmotnost:
Okolo 1200 kg.


Žijí v malých skupinách, nejčastěji to bývají stádečka složená ze samice a několika mláďat různého věku. Samci žijí zvlášť a k samici se připojují jen v době rozmnožování. Dospělá zvířata jsou čistě bílá, mladí jedinci temně šedí až černí. Když se běluhy zdžují hlavně podél arktického a subarktického pobřeží, tak v obdobích, kdy je skutečně tuhá zima a moře v těchto oblastech zamrzá, odplouvá jižním směrem. Byla spatřena u Dánska, Norska a zatím nejjižněji se objevila u pobřeží Francie. Běluha se živí převážne sépiemi a sledi, které dokáže díky svému velmi dobře vyvinutému sonaru vycítit i na velkou vzdálenost.

Plave velmi pomalu -10km/h.
Osamělou běluhu lze v moři spatřit jen velmi zřídka. Pro rybáře není tento kytovec nijak zajímavý, ale pro Eskymáky(domorodé obyvatele Grónska) představuje významný zdroj obživy. Pojídají jejich maso, tuk a dokonce i kůži. Na běluhách je velice zajímavé, že si dokáží zapamatovat místo, kde se setkaly s rybáři, místa kde uvízly v sítích a těmto oblastem se pak zdaleka vyhýbají.

Běluhy v Akváriu v Georgii: (největší akvárium na světě)






Vyhynutí hrozí už i delfínům a gepardům

6. prosince 2008 v 9:29 | Radushka |  O zvířatech
Celkem 21 druhů zvířat včetně geparda, tří druhů delfínů a egyptského supa bylo přidáno na seznam nejohroženějších živočichů. Rozhodli o tom delegáti 9. konference OSN o ochraně volně žijících živočišných druhů, která v pátek skončila v Římě.

Na seznam číslo jedna zvířecích druhů, kterým hrozí vyhubení, bylo přidáno také šest dalších ptačích druhů a kapustňáci, napsala agentura AFP.
Rok 2009 vyhlásila OSN rokem gorily a organizace věří, že se jí podaří od dárců shromáždit částku přes půl milionu eur, která by pomohla zachránit tento druh, z něhož nyní zbývá v Africe méně než šest tisíc jedinců.


Na takzvaný seznam číslo dva zahrnující méně ohrožené druhy se dostalo několik druhů žraloků včetně dvou rodin žraloků mako žijících ve Středozemním moři, jejichž populace se během několika málo let zmenšila o 96 procent, a to následkem neúměrně intenzívního lovu.

Konference také přijala rezoluci, jejímž cílem je snížení hluku v oceánech, který způsobuje narůstající počet lodí, větší množství seismických průzkumů či nové generace vojenských sonarů. Tento hluk škodí mořským savcům, kteří využívají zvukové signály - především velrybám a delfínům.

Doufejme, že není na záchranu pozdě!!

zdroj: www.novinky.cz